Kapely

BÚSTR

Pod patronátem Pohody5 vznikla nová, věkově nejmladší, hudební skupina, která má název od 6.1.2009 - BÚSTR. Jako host večera vystoupili v rámci 5. přerovského rockování s velkým úspěchem. Jako speciální host večera vystoupili též na maturitním plese Gymnázia Jana Blahoslava.
Převzatý repertoár začínají nahrazovat vlastní tvorbou, která má správné rockové grády i s ohledem na mládí a nadšení, které do ní vkládají. Vedoucím kapely je Keňa, který zpívá, hraje na kytaru a dělá hudbu, na další kytaru hraje Klára, na baskytaru hraje Jirka a Hambiš hraje na všechno - vystudovaný klavírista a samouk baskytarista, kytarista, bubeník, zpěvák a skladatel. Jablko nepadá daleko od stromu. Charakteristickou vlastností této kapely je obrovské nadšení a pohoda. No a navíc to, že na rozdíl od jiných kapel jsou všichni jednotně mladí, krásní a úžasní, co tvoří fanouškovskou základnu složenou z mladých, krásných a úžasných - náctek.

CODEX

Hrají stredovekou hudbu odenou do moderního aranžmá. Není to zcela jednoduché, protože hrají na replikách dobových nástroju, z nichž mnohé jsou dávno zapomenuté a naucit se na nich hrát dalo všem muzikantum nemalou práci. Vystupují na ruzných místech Ceské republiky - na hradech, mestských slavnostech, u významných príležitostí. Je o ne stále vetší zájem i v zahranicí - na Slovensku, v Chorvatsku, v Polsku a letos je ceká vystoupení v Holandsku.
Natocili již 2 CD a pripravují tretí. Novinkou je jejich první videoklip na písnicku "Mezi horami", který spolecne s CD "Pleteme bic" krtili loni v Praze. Kmotrem byl, mimo jiné, Tomáš Töpfer.
Vystupovali na nekterých televizních kanálech, posluchaci rádia Impuls urcite zaregistrovali soutež o CD této prerovské kapely. Bez ohledu na to, zda posluchaci, tuto velice zajímavou hudbu a kapelu vnímají pozitivne ci negativne, je nutné uznat, že Codexáci svým originálním zpusobem, delají doma i v zahranicí cest našemu mestu a významne se podílí na jeho propagaci.

D.U.B

Představitelem nového, moderního, tzn. alternativního muzicírování je progresivní hudební skupina D.U.B. Přesto, že v jejím repertoáru nejsou žádné laciné kusy, má širokou základnu svých fanoušků po celé Moravě. Je to i tím, že o kapelu je značný zájem ze strany organizátorů různých kulturních akcí, festivalů, klubových večerů, atd.
Kapela hraje výlučně vlastní tvorbu. Autorem skladeb je Pavel Kadlíček. Pokud máte zájem o zajímavou, chytlavou a originální hudbu plnou překvapení, dopřejte svému sluchu D.U.B. Například jako svačinku, resp. "Svačinku", což je název prvního alba této mladé a skvělé kapely.

LUČINA

je v přerovských končinách historický pojem. Kluci z Lučiny hrají spolu již dvacet let a přesto, že jsou všichni v důchodovém věku, jde jim to ještě pěkně od podlahy. Jsou živoucím důkazem toho, že hudba člověka nejen povznáší, ale i omlazuje. V roce 2003 vydali svoje druhé CD s názvem "Lučina svým přátelům".
Hrají široký repertoár lidových písniček - českých, moravských i slovenských. Pravidelně koncertují v lázních Teplice. Jejich vystoupení obohatí každou větší rodinnou zábavu, firemní večírek nebo ples.
Silnou stránkou posezení u cimbálu s Lučinou jsou písničky na přání. Snad není taková, kterou by pánové z Lučiny neznali a nezahráli. Trochu si zazpívat a zavzpomínat - to je ideální relax pro starší generaci posluchačů a lidových zpěváků.

MANCUSO

Skupina vznikla v 80. letech minulého století. Zvuk kapely je založený na prolínání jednoduchých kytarových linek a dalších "nástrojů", jako jsou různé oscilátory, měniče, syntetizéry a zpěvák. Kapela vystupuje na různých akcích v republice a tradičně na vánočních setkáních U Olinka. Svým originálním pojetím hudby, vnímáním jednotlivých tónů a hudebních motivů balancuje na hraně mezi fyzickým a fyzikálním a objevuje stále nové a prozatím neprobádané časo a tónoprostory. Už teď je jisté, že se svým počinem zapíše nesmazatelně, jak do hudebních dějin, tak do paměti posluchačů.
Jak sami říkají: " K našim největším úspěchům patří pozvání na 15. celosvětové zasedání MMF ve Vídni, konané v roce 2004. Bohužel však nikoli nezávislými odpůrci globalizace na podporu míru, pravdy a lásky, jak bychom si bývali přáli, ale naopak pořadateli, jako spolehlivý prostředek k udržení pořádku v ulicích města...". Na základě tohoto úspěchu vymysleli nový název kapely "Hrát, pomáhat a chránit", ale krade se všude, i mezi baviči, a tak skromně zůstali u svého původního názvu Mancuso. V každém případě jsou ochotni zahrát na malých, středních, masových i vegetariánských akcích, kde ochotně servírují nápaditou hudbu a bezpečnou zábavu.

OKYBAČA

Kořeny cimbálovky Okybača sahají až do roku 2005, kdy se díky opravě cimbálu ZUŠ dali folklorní nadšenci z Lipníku nad Bečvou a okolí dohromady. Začali spolu hrát tehdy jako  Cimbálová muzika ZUŠ A. Dvořáka. O tři roky později se osamostatnili a od té doby vystupují (po záštitou ZUŠ), jako CM Okybača.  
„V našem nynějším repertoáru jsou písně záhorské, valašské, slovácké, romské i koncertní skladby. Hrajeme na plesech, farních akcích, vánočních koncertech, posezeních u cimbálu, ale i na různých oslavách,“ prozradila cimbalistka Kateřina Horáčková. A jaká jména se za cimbálovou muzikou Okybača skrývají?   Osazenstvo kapely se (s výjimkou primáše) nemění. Primuje Kristýna Volfová, druhé housle obstarává Bětka Kopečná, Anča Smyčková a Kuba Vlček. Kontrují do toho Martin Krejčiřík a Karel Studený, na basu válí Standa Krejčiřík a za cimbálem sedí Kačka Horáčková. Cimbálovka Okybača hraje nejen lidovky, ale i koncertní skladby.

POHODA5

Základní charakteristikou, předpokladem existence a vůbec celého uměleckého snažení kapely Pohoda5 je širokospektrální tolerance, což dokazují následující fakta:
Pohoda5 vznikla v roce 2004 jako volné odpočinkové sdružení muzikantů z několika přerovských kapel různých žánrů - středověká hudba, folklór, rock, hospodský bigbít. Aktuální obsazení kapely: 2x kytara, baskytara, klávesy, bicí, zpěv. Věkové rozmezí mezi nejmladším a nejstarším členem kapely je 40 let. Kapela hraje širokospektrální repertoár (cca 30 vlastních skladeb), ve kterém však převažují rockové balady, protože život není peříčko. Na odlehčení jsou však k dispozici i veselé rockové kusy, aby mládež nepřišla o iluze a kapela o mládež. Tematicky jsou skladby určeny širokému spektru posluchačů. To se projevuje tak, že na jejich vystoupení se potkávají až tři generace fanoušků. Autorkou hudby i textů a zároveň interpretkou většiny písní je Irena Kanovská. Na aranžmá písniček se však podílí všichni členové kapely. V tomto bodu se projevuje obdivuhodná tolerance mužské většiny ke skladatelským, textařským a nakonec i interpretačním schopnostem autorky, násobený tolerancí k jejímu hlasovému fondu, věku, pohlaví, konfekční velikosti a slovenské národnosti. Z toho následně vyplývá unikátnost kapely v kontextu multijazyčnosti. Zhruba 50% repertoáru je napsáno ve slovenštině. Naštěstí posluchači tuto skutečnost prozatím vždy vnímali spíše jako zajímavou přednost a kapela doufá, že to v budoucnu nebude naopak. Kapela se nebrání cestě na západ ani na východ.
První CD "Básničky probdělých nocí" vydala Pohoda5 v roce 2006 (v roce 2008 vyšla pod stejným názvem sbírka textů Ireny Kanovské), druhé CD s názvem "Tisíckrát" bylo slavnostně pokřtěno p. Věrou Špinarovou dne 31. října 2008 v Přerově. V tento den měla kapela také svůj první samostatný koncert.
Vzhledem k objektivním okolnostem kapela nevystupuje na veřejnosti příliš často. Určitě však přijme pozvání na koncert nebo klubový večer, kde se dá v pohodě bavit i přemýšlet.

RABUSSA

Rabussa hraje dávno zapomenutou hudbu našich předků. Touha hrát především moravské lidové písničky jinak než Mikulecký, Pavlica, Čechomor a Redl svedla dohromady v roce 2000 partu kamarádů, kteří měli jeden velký sen, hrát zapomenutou hudbu našich předků. A tak vznikla skupina Rabussa, jejíž historie veřejných vystoupení se začala psát v létě roku 2001.
Zpočátku kapela čerpala náměty ze sbírek Františka Sušila. Postupem času přibývalo písní z jiných zdrojů, ze zpěvníků zbojnických, severohanáckých a jiných.  Oklikou se potom Rabussa dostala zpět k místům svých kořenů, když zpracovala písně ze Záhorského zpěvníku, vydaného muzeem J. A. Komenského v Přerově. Z těchto písní  vznikla komponovaná pásma hudby a pověstí  Záhorského kraje pod názvy „Poslechněte co se stalo“ a „Kmotra smrt“.  Výběr písní z obou programů vyšel na CD „Poslechněte, co se stalo“.
První dva roky hrála kapela v tříčlenné sestavě: kytara, housle a flétna.  V roce 2003 se díky snaze o zpestření zvuku, pódiové prezentace a repertoáru rozrostla o další dva členy.  S příchodem nových muzikantů rozšířila Rabussa repertoár o umělé písně z pera Petra Milaty, označované jako „šermířské“, písně evokující dobu rytířských klání, bujarých pitek i soubojů kvůli kráse sličných dam.
„V současné době vystupujeme na hradech, zámcích, jarmarcích a festivalech. Můžeme hrát na vernisážích a umíme i komorní koncerty,“ řekl Pavel David, jeden ze zakladatelů Rabussy. Domovskou scénou a místem kde to vlastně všechno začalo je hrad Sovinec.  Rabussa tady hraje několikrát do roka.
 K repertoáru, který obsahuje program moravských lidových písní „Učil sa gajdovat“, pořady lidových písní a pověstí  moravského Záhoří  "Poslechněte, co se stalo" a "Kmotra Smrt“ a k pásmům písní šermířských „Potulný trubadůr“ a „Královská stráž“  přibylo i nové album „Víno, meč a růže.“
Současná sestava kapely: Lenka Štirbová - zpěv, flétny, šalmaj,kornamusa (od r. 2009); Dana Vaníčková - zpěv, violoncello, perkuse (od r. 2003); Petr Milata - zpěv, kytara, zobcová flétna, perkuse (od r. 2003); Pavel Mollin - zpěv, housle, zobcové flétny, perkuse (od r. 2004);
Pavel David - zpěv, kytara, bouzouki, mandolína, perkuse (od r. 2000).

PRIMÁŠ

Primáši jsou špičkovou cimbálovou muzikou, která hraje spolu již 15 let. Je možné ji vidět na vlastník koncertech, plesech, folklorních a městských slavnostech. Jsou pravidelnými hosty mezinárodních setkání uměleckých kovářů Hefaiston na hradu Helfštýn a všech větších oficiálních akcí města. Vystupují doma i v zahraničí. V roce 2006 vydali své první CD s názvem "Poprvé". Charakteristickou vlastností Primáše je šarm primáše a také jednotlivých členů muziky, excelentní vokální podání a brilantní, instrumentální provedení lidových písniček, většinou ve vlastním aranžmá.
Je to kapela, která dokáže udělat skvělou náladu. Co je zajímavé, že mezi jejími fanoušky jsou lidé všech věkových kategorií, čímž se potvrzuje, že v dobré lidové hudbě si můžou najít zalíbení i mladí lidé.

ŠEDIVÁCI

Šediváci jsou country a folková kapela, která působí v Přerově mnoho dlouhých let. Mediálně jsou asi jednou z nejznámějších kapel v regionu. Kvalitní úroveň každého vystoupení v oblasti vokálního i instrumentálního projevu způsobuje, že každé jejich vystoupení v Přerově je beznadějně vyprodané. Dokáží vyrobit skvělou zábavu.
     Mezi nejpočetnější skupinu v jejich fanklubu patří lidičky středního věku. Vystupují v rámci vlastních koncertů, na country bálech, folkových festivalech, městských slavnostech, oficiálních akcích. Vystupovali na některých televizních kanálech a v rozhlasu. Do jejich repertoáru patří i vlastní tvorba. Vedoucím kapely a autorem písniček je Lubomír Blechta.

SPOCENÁ UKLÍZEČKA

Spocená uklízečka se v posledních měsících stala takovým malým fenoménem rockových koncertů v okolí Přerova a je kapelou, která velice často vystupuje a má velké množství svých fanoušků. Zdravé jádro této fanouškovské základný, tvoří MEOfANS, fanoušci přerovského hokeje, o kterých je známo, že jsou slyšet. Přesto, že je to věkem pouze hudební batole (od r. 2005), kytarista - taťka Kosťa a zpěvačka - mamka Radek, jsou zkušení muzikanti a tak není divu, že jejich dítko dělá ohromné pokroky. V rámci své premiéry v novém složení u třetího speciálního rockování stihli natočit své první vystoupení a vypálit ho na CD, vzápětí stihli toto CD s názvem "Živě z kotelny" pokřtít na rockovém v Prusech a od té doby se s nimi pytel roztrhl.
Pokud jste si v názvu všimli pochybný název s gramatickou chybou, napište si jedničku z gramatiky a kapele přidejte jednu za skvělý marketingový tah. Spocená uklízečka je čtyřčlenná kapela, takže do tajenky je zapotřebí přidat ještě jména dalších dvou hráčů: na baskytaru hraje Peča a na bicí Zdenda. Na výslovné přání všech členů Spocené zde neuvádíme jejich občanská jména a to z několika důvodů. Jedním z nich je fakt, že už i na Přerovsku máme svůj bulvár a členové kapely chtějí prožít svůj život a všechny svátky míru v míru.
Kdo by se však chtěl o kapele dovědět víc, může si otevřít stránku www.spocena.com, kde je mimo jiné uveden i pohádkový příběh o vzniku kapely, určený všem dospělým dětem. Ideální počteníčko před spaním!

TCHOŘI

O objevném hudebním stylu s názvem "smrath metal" se ve výkladových slovnících, v hudební teorii, ani v slovníku cizích slov nic nedočtete. V podstatě se není čemu divit, protože popsat tento unikátní hudební styl není zrovna jednoduché. V každém případě se domníváme, že je jenom otázka času, kdy se tématu chopí nějaký zkušený hudební teoretik a poskytne hudebnímu analfabetovi pomocnou ruku k pochopení celého spektra pocitů, zrakových a sluchových vjemů a prožitků při poslouchání kapely s názvem Tchoři. Základem úspěchu je příliš nepřemýšlet. Stačí se dívat, poslouchat a bavit se. Během produkce se na jevišti objevují různé postavy a různé osobnosti (např. Karel Gott), různé rekvizity (sekery, meče, samopal...), různí muzikanti a vokalisté (při potřebě se přidat).
Vražedné tempo, které se postupně ještě více zrychluje, přivádí lidi pod pódiem přímo do varu. Smrath - nesmrad, nikomu to nevadí, protože v těch proměnných je stále na co se dívat a poslouchat. Jedinou stálicí neměnnou je středně velká, nenápadná mošna, která má svůj rukopis a svůj styl a která svým nadšením tahá nitky postaviček na pódiu do závěrečného finále. Takže kapela nebo divadlo? To musí zjistit každý sám na vlastní kůži. Faktem je: pokud byste chtěli do své produkce zařadit něco, co ještě nikdy nikdo neviděl, neváhejte. To "ono" má název "Tchoři".

TŘETÍ DÁMA

Hudební skupinu Třetí dáma, na rozdíl od skupiny Codex, představit musíme. I když pozornému divákovi a posluchači určitě neunikne, že Třetí dáma a Codex mají (a nebo v minulosti měli) něco společného. Nepozorným divákům prozradíme, že to společné jsou právě osoby muzikantů, kteří si vyměnili kabáty, nástroje, století a repertoár.
Třetí dáma vznikla v roce 2005, přičemž zakládajícími členy byli Miroslav Nevrla a Eva Nezmeškalová. Tyto dvě osoby určitě poznají fanoušci hudební formace VHS. Uměleckým vedoucím kapely je Miroslav Nevrla, který je zároveň i autorem celého repertoáru kapely. Rockoví fanoušci oceňují především instrumentální propracování jednotlivých písniček vč. výkonů dalších členů kapely: Petr Kanovský - baskytara, Oli Lukešová - klávesy, Luděk Holý - bicí. Třetí dáma se již několikrát představila přerovské veřejnosti, především v rámci projektů rockových koncertů s názvem "speciální přerovské ROCKOVÁNÍ", které pořádala agentura AGEUM. V současnosti připravuje své první CD.