Tak jako noc ráno odkrývá,
tak jako den co jí střídat má,
zůstal tu sám s nadějí rozlomenou
z noci stín, co ptá se na kolenou
jak dál.

Málokdo zná a cítí víc,
co navzdory všem teď dá se říct,
nedá se lhát, že dál Ti nepropadám,
do Tvejch snů už dávno nezapadám
přesto dál, dál.

Přísahám, já to nechci vzdát,
pro dlouhejch nocí přání pár.
Pro spadlej sníh a letní žár,
proč jako sen s ránem odlítáš,
kdo mezi námi stavěl hráz,
proč slova pálí jako mráz.

Půlnoční tmou nebeská zář,
všem sochám dává nádhernou tvář.
Jediná z nich Tvůj nádech neutají
a i když slova možná málo znamenají
tak Ti dál, dál.

Přísahám, já to nechci vzdát,
pro dlouhejch nocí přání pár.
Pro spadlej sníh a letní žár
a prázdným dnem dál se prodírám
a tenhle splín, co v sobě mám,
po nocích marně zaklínám.

Neber mi křídla, co nás drží nad vodou,
co už dávno nemám rád,
je na zemi pevně stát.
Rány co mám nezmizej ani náhodou,
když ani sny, co svět nám dává,
bez Tebe nemůžu brát.
Přísahám.