Chlapec miloval dívku,
srdce mu v hrudi plálo,
zevnitř bušilo do prsou
a v šílenství se smálo.

Tepny vedly elektřinu,
hoch se modlil k Bohu,
"Vem mi třeba život,
kéž s ní být dnes v noci mohu!"

Chtěl znát krajinu těla dívky,
kterou má tak rád,
zdali jsou tam pole, řeky,
louky, háj či sad?

Všichni andělé z vitrín nebes
asi chtěli tomu,
že se dnes v noci vloupal
do jejího domu.

Tuto noc se milovali
jak to oba chtěli,
lísali se a třeli
svými hladovými těly.

Dívka ztratila věneček
a dostala strach,
začala volat na matku,
že ji znásilnil vrah!

Matka vtrhla do pokoje
držíc v ruce nůž,
hoch zmrzačen zradou
se nezmoh na nic už.

Obě ženy se na něj vrhly
jako draví vlci,
zanedlouho pak ho ten nůž
defloroval v srdci.

ref.:
Neklečte v rohu
u božího obrázku,
nemodlete se k Bohu,
když chcete prosit o lásku.
Láska je zrádná,
cit je to vratký
a modlitba žádná,
to pak nevezme zpátky.
Láska je mrcha,
kdo může, ať radši prchá,
láska je neštěstí,
láska je synonymum s bolestí.

S dýkou v srdci slábne dech,
nebesa už ho chtějí,
z posledních sil vyrve nůž
a řízne dívku v obličeji.

Od té doby když se dívka
zamiluje v chlapce,
z jizvy počne téci krev,
slza je v každé kapce.

ref.: ...

Než jde dívka v noci spát,
tak se jí náhle seželí,
vědíc co matka schovala
v pytli pod její postelí.