Až se jednou vrátíš,
nestane se nic.
Dotekem sen zchvátíš
v nepoznaný hřích.

Všechno bude stejný,
nemusíš se bát.
Jenom rána kalný
budou stagnovat.

Až se jednou vrátíš,
nedozvím se nic.
Možná výkřik vášní
rozněžní tvou líc.

Náhle spatříš v dáli –
kdosi postává.
Jenom neví, má-li
začít čarovat.

Náhle kdosi v dáli obzor k zítřkům tajně naklání,
neví, má-li vyslovit to svý toužebný přání.
Černý mraky jizvěj nebe a nebaví tě svět,
v očích neklid tiše zebe, ale nelze jít už...

zpět!