Rodiče jdou do práce
a já budu flákat se.
V celém světě jediný,
budu mít dnes prázdniny.

Postavím si z matrací
tajný domek flákací.
V celém světě jediný,
budu mít dnes prázdniny.

Někdy kolem oběda
dojde ti, že – ó běda –
že ti chybí někdo jiný,
kdo by měl dnes prázdniny.
Že jsi vlastně zůstal doma,
hergot laudón doparoma,
zůstal doma jediný.
Ty a tvoje prázdniny.

V mojem domku z matrací,
odvaha se vytrácí.
Je tu ticho, je tu temno,
kéž by tu byl někdo se mnou.

Dal by ruku, dal bych svojí,
ve dvou se to lépe bojí.
Kéž bych nebyl jediný,
kdo má dneska prázdniny.

Někdy kolem oběda
došlo mi, že – ó běda –
že mi chybí někdo jiný,
kdo by měl dnes prázdniny.
Že jsem vlastně zůstal doma,
hergot laudón doparoma,
zůstal doma jediný.
Já a moje prázdniny.