Jsi sám jako pouštní vítr,
jsi sám jako duna, která mizí,
jsi sám jako zrnko písku,
jsi sám v týhle hrozný krizi.

Hledáš rty někde v oblacích,
nevíš, jak to řešit,
v klidu do žil jednu dávku,
chceš se na ni těšit.

V klidu dožil ten tvůj strach,
už je zase hezky,
trochu se ztrácíš na okraji stezky,
ze samoty zbyl jen prach.

Na okraj mraků se postavíš,
na okraji mraků letíš,
na okraji mraků chlastáš,
na okraji mraků se povznášíš,
a padáš…

ref.:
A padáš a padáš a padáš,
do záhuby padáš,
není to příjemný,
na dno propasti,
držkou si saháš.

Na věži bily hodiny,
zbejvalo ještě půl hodiny,
vydržet se to nedalo,
něco se tu posralo,
v klidu do žil to nebylo
v klidu dožil, v klidu dožil…