Potkal jsem anděla.
Hleděl mi do očí.
Na mě se pousmál,
blíže pak přikročil.
Ve světle tak jasném
podal mi ruku svou.
Najednou cítil jsem
teplo, jak proudí mnou.

Potkal jsem anděla.
Rád na to vzpomínám.
Z jeho úst zazněla
slova, jež v srdci mám:
„Stal jsi se hříšníkem.
Rád máš jen sebe sám.
Dobrým buď člověkem!
Druhou Ti šanci dám.“

Potkal jsem anděla.
Bílý šat jemu vlál.
Duši mou do těla
vrátil a požehnal.
V tu chvíli došlo mi –
– smrtí nic nekončí.
Mnoho sil popřál mi
a pak se rozloučil.

Potkal jsem anděla.
Nebyl to sen či klam.
Stále před očima
ten jeho pohled mám.
Pohled, jenž plný byl
dobra a čistoty.
Navždy mě těch pár chvil
zbavilo nicoty.