Barvu kovovou má,
nebe všude kam se podívám.
Blíží se bouře zlá,
barometr rači nevnímám.

Vítr listí zvedá,
moje oči plné písku jsou.
Strachy jsem už bledá,
všechno velké vlny odnesou.

Po římse déšť právě stéká,
ten proud vody sílu má.
Prach a špínu město svléká
a tou špínou plavu taky já.

Kroupy bičují lán,
mraky jsou dnes těžkou oponou.
Chvátám a nevím kam,
brzy přijde vlna za vlnou.

Ráno nezbyde nic,
slunce všechny louže vysuší.
Křičím tu z plných plic,
jenomže mě nikdo neslyší.