Hej kámo!
Vynoř se ze samot,
jako meč z jezera!
Neseď tu zarytej,
jak démon zpod pera
Albrechta Dürera.

Měsíc je krajta bez těla,
měsíc je krajta bez těla!

Honí se nad ulicí
se lvicí z vodní páry
a je to strašně starý,
že z jeho lásky zbydou cáry.

Ale že ty cáry
vyplněj všecky spáry
a přečkaj vlastní smrt
i příští volby
(zprava dobrý? - a co zleva?)
a že ty cáry přečkaj Interspary,
kde hodnotou je sleva,
kde hodnotou je sleva!

Po nocích rozplétej
nákupní vozíky
a pleť z nich klece
na zvyky z lenosti
na mrzký muziky
co nikdo nevnímá
jinak než ušima.

Na mrzký muziky,
co nikdo nevnímá
jinak, než ušima...

Po nocích rozplétej
nákupní vozíky
a pleť z nich klece
na ceny
a na zlý jazyky,
na všecky vrácený
padesátníky.

A pak ty klece utop v řece!
A pak ty klece utop v řece!

Hippie hip-hop, jau, mňau, mňau, jou...
haf haf.

Hej kámo!
Vynoř se ze samot,
jako meč z jezera!
Postav se příšerám
brzkýho večera.

Roztrhni měsíc vejpůl
a věšti z něj jak z jablka,
že plká
kdo říká, že zejtra nutně čeká člověka
jen další včera.